1. Odborné práce

Odborné práce

Probiotika ve výživě malých zvířat

Napsal: MVDr. Jan Vajc, Ph.D.. Probiotika jsou živé organismy, které příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry a zlepšují bakteriální rovnováhu v trávicím traktu. Střevní mikroflóra podporuje trávicí pochody, syntézu vitamínů skupiny B a vitamínu K, jednotlivých energetických živin (bílkovin, tuků a sacharidů), podílí se na metabolizaci některých léčiv, podporuje správnou resorpční činnost střeva a posiluje imunitní systém. Probiotika se používají buď jako přídavek do průmyslově vyráběných krmiv nebo jako samostatný nutriční doplněk ve formě tablet, kapslí nebo sypkého prášku. Probiotické bakterie přijaté krmivem nekolonizují střevo permanentně. Aby měly v organismu svůj efekt, musí být splněny některé podmínky – dostatečnou koncentraci, odolnost vůči žaludečním kyselinám, žlučovým kyselinám a pankreatické šťávě. Obecně lze probiotika charakterizovat jako mikroorganismy, které ve střevě vytváří nepříznivé prostředí pro původce bakteriálních střevních onemocnění, brání pomnožení patogenních bakterií.

Nejčastěji používanými probiotiky jsou bakterie z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus a Streptococcus.

Lactobacily fermentují glukózu a laktózu, hlavním produktem této fermentace je kyselina mléčná, kyselina octová, etanol a CO₂. Snižují pH ve střevě, čímž dochází k inhibici patogenních mikroorganismů.

Bifidobacteria rozkládají fermentované sacharidy na kyselinu mléčnou a octovou. Jsou typické tím, že ve větším množství tvoří kyselinu octovou než mléčnou (v poměru 3:2). Tento poměr je terapeuticky významný tím, že kyselina octová má větší antagonistický účinek vůči patogenním G^- bakteriím.  Vytvářejí vitamíny skupiny B a digestivní enzymy.

Streptococcus je G⁺ fakultativně anaerobní mikroorganismus, fermentující sacharidy na kyselinu mléčnou, některé druhy fermentují i organické kyseliny a aminokyseliny.

Enterococcus je G⁺ fakultativně anaerobní nesporulující mikroorganismus, fermentuje sacharidy na kyselinu mléčnou.

Ve své veterinární praxi používám probiotické přípravky u tří skupin pacientů. První skupinou jsou zvířata s průjmovým onemocněním způsobeným dietetickými chybami (např. náhlé změny krmiva, přikrmování různými krmnými doplňky, intolerance laktózy).  Druhou skupinu tvoří pacienti, kteří jsou z důvodů chronických infekcí dlouhodobě medikována antibiotiky. Třetí skupinou, u které se mi podávání probiotik velmi osvědčilo, jsou zvířata po operacích trávicího traktu (např. gastrotomie, enterotomie, po obstipace tlustého střeva kostěnými koprolity).

 V neposlední řadě, kdy na našem pracovišti používáme probiotické přípravky, je při umělém odchovu  štěňat a koťat nebo při jejich dokrmování průmyslově vyráběnými mléčnými náhražkami.

V chovatelské praxi naší chovné stanice psů používáme probiotické přípravky u dospělých psů v průběhu výstavní sezóny, u feny po porodu a v období přechodu štěňat na pevnou stravu.

Účinky probiotik můžeme shrnout do několika bodů:

1. uvádí střevní mikroflóru do fyziologické rovnováhy
2. mají imunomodulační účinky
3. zmírňují klinické příznaky idiopatických střevních zánětů
4. stabilizují střevní rovnováhu při dietetických chybách
5. zrychlují stabilizaci střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky
6. zlepšují trávení u pacientů s akutní i chronickou pankreatitidou, u pacientů s exokrinní pankreatickou insuficiencí

Kdy je vhodné používat probiotické přípravky ve výživě zvířat:

1. doplněk léčby při průjmových onemocněních
2. při přechodu z jednoho druhu krmiva na jiný
3. při léčbě antibiotiky a po jejím ukončení
4. preventivní podávání při cestování se zvířaty
5. preventivní podávání při odchovu mláďat a koťat
6. preventivní podávání pro feny a kočky v laktaci
7. pro zvířata v průběhu stresové zátěže
8. pro zvířata s vyšším fyzickým výkonem a pracovním zatížením
9. u pacientů po chirurgických zákrocích na trávicím traktu

Literatura:

1. Bybee SN, Scorza AV, Lappin MR. Effect of the probiotic Enterococcus faecium SF68 on presence of diarrhea in cats and dogs haused in an animal shelter. J Vet Intern Med. 2011, 25: 856-60
2. Lata J, Juránková J, Doubek J et al. Labelling and kontent evaluation of commercial veterinary probiotics. A Vet, 2006, 75: 139-44
3. Lauková A, Stromfová V, Fialkovičová M. Probiotika a chov psů. Slov Vet Čas. 2003, 39-40
4. Lee YK, Salminen S. Handbook of probiotics and prebiotics. Wiley, Oxford, 2009, 596
5. Šmahelová H. Probiotika. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, 2008, 82
6. Weese  JS. Evaluation of deficiencies in labeling of commercial probiotics. Can Vet J. 2003, 43: 982-3
7. Wynn SG. Probiotics in veterinary practice. J Am Med Vet Assoc . 2009, 1: 606-13

  MVDr. Jan Vajc, Ph.D.